Od rakousko-uherské armády přes italské zajetí až k československým legiím a obraně nové republiky.
Objevte jeho příběh ↓
Z rodné Stranné odešel do první světové války v rakousko-uherské uniformě. Po zajetí v Itálii vstoupil do československých legií a po vzniku republiky se podílel na její obraně v bojích na Slovensku.
Jeho osudy dnes přibližují dochované dokumenty, fotografie a vzpomínky předávané v rodině.
Život Bartoloměje Hrbka přibližují rodinné vzpomínky a dochované písemné prameny.
Narodil se 12. srpna 1894 ve Stranné v rolnické rodině Jana a Anny jako čtvrté dítě. Pracoval na rodinném hospodářství. Do války byl povolán až ve dvaadvaceti letech.
Prameny: B. Hrbková (2026), s. 12–13; osobní evidence.
Dne 28. srpna 1916 nastoupil službu. Sloužil u 8. pluku, který působil na východní frontě v Haliči a později na italské frontě. Záznamy jednotky popisují její boje, ne vždy však dokládají jeho osobní účast.
Prameny: B. Hrbková (2026), s. 12–25; seznam ztrát.
Po zajetí byl podle legionářského spisu vyslýchán v Manzanu. Poté pobýval v italských zajateckých táborech, mimo jiné v Padule, kde se čeští a slovenští zajatci zapojovali do hnutí za samostatný stát.
Prameny: B. Hrbková (2026), s. 23–35; zajatecká karta.
Dne 20. března 1918 se Bartoloměj Hrbek během italského zajetí přihlásil do československého dobrovolnického vojska. Dne 27. dubna následovalo složení vojenského slibu, pravděpodobně v Padule, kde tehdy pobýval. Po vstupu do legií prošel vojenským výcvikem a nastoupil službu u 31. československého střeleckého pluku.
Prameny: B. Hrbková (2026), s. 35–41, 52; evidenční karta.
U 39. výzvědného pluku sloužil na Slovensku. Při bojích u Parkáně (dnešního Štúrova) 30. května 1919 se vyznamenal při znovudobývání nádraží. Dochovaný dekret dokládá Československý válečný kříž s divizní pochvalou.
Prameny: B. Hrbková (2026), s. 43–50, 53; dekret.
Vojenskou službu ukončil v říjnu 1919. Dne 12. ledna 1926 se oženil s Annou Moravovou; měli čtyři děti. Zemřel v dubnu 1960 v Počátkách. Jeho osudy uchovávají rodinné dokumenty, fotografie a výzkum potomků.
Prameny: B. Hrbková (2026), s. 51–53; rodinné materiály.
Podrobný přehled vojenských přesunů, významných událostí a rodinných milníků.
Rodný kraj, do kterého se po vojenské službě vrátil.
Ukázat na mapě ↗Začátek vojenské služby v rakousko-uherské armádě.
Ukázat na mapě ↗Breg na Banjšické náhorní plošině v dnešním Slovinsku; přesný zákop není určen.
Ukázat na mapě ↗Výslech po zajetí, uváděný v legionářském spisu.
Ukázat na mapě ↗Přesun do pevnostního zajateckého tábora nedaleko Cremony.
Ukázat na mapě ↗Zajatecký tábor u bývalého kartuziánského kláštera Certosa di San Lorenzo.
Ukázat na mapě ↗V zajetí se rozhodl připojit k československým dobrovolníkům bojujícím za vznik samostatného státu.
Ukázat na mapě ↗Slib pravděpodobně složil v zajateckém táboře v Padule, kde tehdy pobýval.
Ukázat na mapě ↗Služba u československého vojska v Itálii.
Ukázat na mapě ↗Přesun do prostoru nasazení na italské frontě.
Ukázat na mapě ↗Období ošetřování během vojenské služby.
Jednotka, s níž je spojena pozdější služba na Slovensku.
V Padově proběhla slavnostní přísaha československých legionářů věrnosti nově vzniklé Československé republice.
Ukázat na mapě ↗V následujících dnech začaly transporty československých legionářů z Itálie do vlasti. První transport 39. pluku, u něhož Bartoloměj sloužil, odjel podle bakalářské práce Barbory Hrbkové 14. prosince 1918. Dne 17. prosince byl již celý pluk v Českých Budějovicích.
Ukázat na mapě ↗Dne 17. prosince 1918 byl celý 39. pluk v Českých Budějovicích.
Ukázat na mapě ↗Znovudobývání nádraží a následné vyznamenání s divizní pochvalou.
Ukázat na mapě ↗Založení rodiny po návratu z války.
Rodinné prameny uchovávají jeho životní příběh.
Bartoloměj své zážitky vyprávěl rodině. Jeho syn Zdeněk Hrbek je předal dalším generacím a Barbora Hrbková je zachytila ve své bakalářské práci.
Bartoloměj podle rodinného vyprávění při ostřelování z letadel běžel a kličkoval po strništi.
Vzpomínka zprostředkovaná rodinou; B. Hrbková (2026), s. 22, pozn. 71.Při zajetí se Bartoloměj vzdával se zdviženýma rukama a volal „Ceco“, aby dal najevo, že je Čech. Hozený bajonet mu prorazil uniformu a opasek, ale nezranil ho. Den zajetí ↗
Rodinné vyprávění předané Zdeňkem Hrbkem; B. Hrbková (2026), s. 11 a 23.Bartoloměj chodil na stráže. Vyprávěl, že kamarád, který po něm převzal hlídku, zahynul po zásahu granátem vypáleným z dělového člunu. Barbora Hrbková událost spojuje s pravděpodobným působením u Gardského jezera; přesné místo a datum se nedochovaly.
Vzpomínka předaná Zdeňkem Hrbkem; B. Hrbková (2026), s. 40–41.Při bojích o Parkáň se 11. rota bránila u železnice a během protiútoku znovu získávala ztracené pozice. Bartoloměj při protiútoku jako první pronikl na nádraží. Za tento čin byl vyznamenán Československým válečným křížem s divizní pochvalou.
Vyznamenávací listina; deník 11. roty; B. Hrbková (2026), s. 47.Po válce se vrátil k hospodaření na rodném statku, založil rodinu a určitou dobu působil jako starosta. Podle vzpomínky jeho syna se Bartoloměj v roce 1960 odmítl podílet na zabírání soukromých stodol během kolektivizace.
Rodinné vzpomínky Zdeňka Hrbka; B. Hrbková (2026), s. 53.Mapa zachycuje Bartolomějovu vojenskou cestu i pohyb jeho jednotek: od nástupu služby přes dnešní Slovinsko a Itálii až po Slovensko. Vyberte období nebo konkrétní zastávku.
Body v mapě označují doložená místa nebo přibližné oblasti. Spojnice vyjadřují sled událostí, nikoli přesnou trasu pěších či železničních přesunů. U Bregu je vyznačena oblast Banjšické náhorní plošiny, protože přesná poloha zákopu není určena.
Pramen: Barbora Hrbková, Vojenské anabáze italského legionáře Bartoloměje Hrbka v letech 1916–1919 (2026), zejména s. 12, 23, 26–27, 35–40, 52–53; osobní a legionářská evidence.
Dne 30. května 1919 zaútočila maďarská Rudá armáda na československé pozice u Parkáně (dnes Štúrovo). Vojáci 39. výzvědného pluku bránili prostor Dunaje a železničního spojení. Bartoloměj Hrbek byl za svou účast při znovudobývání nádraží vyznamenán Československým válečným křížem s divizní pochvalou.
Geografická mapa používá OpenStreetMap a vyžaduje internet. Bez připojení zůstává k dispozici orientační schéma níže.
Vyberte událost vlevo. Mapa zvýrazní hlavní směr dění, nikoli přesnou trasu konkrétního vojáka.
Výběr fotografií a reprodukcí archivních dokumentů. Kliknutím otevřete detail a můžete snímek zvětšit.
Historická mapa ofenziv na řece Soči.
Zdroj: Barbora Hrbková, bakalářská práce (2026), příloha č. 2, PDF s. 62.
Seznam ztrát ze září 1917, v němž je Bartoloměj Hrbek veden jako nezvěstný.
Zdroj: Barbora Hrbková, bakalářská práce (2026), příloha č. 3, PDF s. 63.
Mapa pohybu rakousko-uherských jednotek během 11. bitvy na Soči.
Zdroj: Barbora Hrbková, bakalářská práce (2026), příloha č. 9, PDF s. 68.
Mapa oblasti působení československých legionářů v Itálii.
Zdroj: Barbora Hrbková, bakalářská práce (2026), příloha č. 12, PDF s. 71.
Rozmístění vojenských sil na Slovensku před útokem 30. května 1919.
Zdroj: Barbora Hrbková, bakalářská práce (2026), příloha č. 16, PDF s. 74.
Postavení 3. praporu ve dnech 30. května až 1. června 1919.
Zdroj: Barbora Hrbková, bakalářská práce (2026), příloha č. 18, PDF s. 76.
Rozmístění dělostřeleckých baterií před 11. italskou ofenzivou.
Zdroj: Barbora Hrbková, bakalářská práce (2026), příloha č. 20, PDF s. 77.
Vyznamenání za bojové nasazení na Slovensku.
Zdroj: rodinný archiv Hrbkových, Žirovnice; B. Hrbková (2026), příloha č. 17, PDF s. 75, pozn. 253.
Rukopisný záznam osobních údajů a průběhu vojenské služby.
Zdroj: VÚA–VHA, kopie evidenční karty; B. Hrbková (2026), příloha č. 5, PDF s. 64, pozn. 240.
Záznam o zajetí a pobytu v Itálii.
Zdroj: VÚA–VHA, kopie legionářského spisu; B. Hrbková (2026), příloha č. 6, PDF s. 65–66, pozn. 241–242.
Souhrnný záznam Vojenského ústředního archivu.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv, záznam „Detail legionáře“. Datum pořízení reprodukce není známo.
Rodinný přehled vyznamenání.
Zdroj: rodinný archiv Hrbkových, Žirovnice; B. Hrbková (2026), příloha č. 22, PDF s. 78, pozn. 258.
Portrétní výřez ze skupinové fotografie legionářů v Levicích.
Zdroj: rodinný archiv Hrbkových, Žirovnice; portrétní výřez z fotografie z Levic, B. Hrbková (2026), s. 53 a příloha č. 21 (PDF s. 78).
Portrét v uniformě, přesná datace zatím neurčena.
Bližší údaje o původu snímku nejsou k dispozici.
Bartoloměj Hrbek je sedmý zleva v prostřední řadě. Z této fotografie pochází portrétní výřez na úvodní stránce.
Zdroj: rodinný archiv Hrbkových, Žirovnice; B. Hrbková (2026), příloha č. 21, PDF s. 78, pozn. 257. Fotografie z Levic, 1919; přesný den není znám. Původní snímek pochází podle práce (s. 53, pozn. 211) z ateliéru Adlera Sándora v Levicích.
Dobová fotografie skupiny vojáků s kulomety.
Bližší údaje o původu snímku nejsou k dispozici.
Žádná položka neodpovídá hledání.
Legionářská anabáze Bartoloměje Hrbka – během 1. světové války a při obraně Československa
Od 2. července do 31. října 2018 se ve Špýcharu v Žirovnici konala výstava věnovaná vojenským osudům Bartoloměje Hrbka během první světové války a při obraně Československa.
Expozice představila dobové fotografie, vojenské dokumenty, mapy a vyznamenání. Její podobu zachycují dochované fotografie výstavních panelů.
Přehled pramenů a literatury, z nichž tento web vychází.
Bibliografické údaje a označení archivních fondů a kartonů jsou převzaty z bakalářské práce Barbory Hrbkové, zejména ze s. 55–56, a byly s ní porovnány. Jde o ověření podle této práce, nikoli o nezávislou kontrolu archivních originálů.
RODINNÝ HISTORICKÝ ARCHIV
Pokud máte fotografie, dokumenty, rodinné vzpomínky nebo informace související s Bartolomějem Hrbkem, budu rád, když se mi ozvete. Stejně tak uvítám upozornění na případné nepřesnosti.
Kontaktovat autora